Povolovací procesy skladů trvají v průměru 4,5 měsíce, uvedl ČKAIT.

„Téměř polovina osob odpověděla, že délka trvání většiny povolovacích řízení staveb v ČR, včetně související inženýrské činnosti, je obvykle 6 měsíců až rok. Prakticky ve všech kategoriích jsme narazili na relativně složitější stavby povolené během několika dní i relativně jednoduché stavby s velmi problematickým a dlouhým povolovacím řízením,“ shrnuje předseda ČKAIT Robert Špalek.

Zásadním zjištěním průzkumu je obava téměř 60 % respondentů, podle nichž nový stavební zákon, který vstoupí v platnost letos v červenci, sám o sobě nepovede ke zlepšení a urychlení povolování staveb. Tato zásadní rekodifikace přináší rozsáhlé změny navazujících zákonů a prováděcích vyhlášek, které navíc nejsou dosud dokončeny. Navíc neustálá novelizace zákonů přináší pocit právní nejistoty. Všechny tyto úpravy dopadají jak na projektanty, tak na pracovníky stavebních úřadů. Zatím nikdo neviděl návrh vyhlášek s požadavky pro dopravní stavby, které má zpracovávat ministerstvo dopravy, ani návrh městských stavebních předpisů, které připravují města Praha, Brno a Ostrava.

"Nový stavební zákon a vyhlášky počítají s dostatečně dlouhým přechodným obdobím. Až do 30. 6. 2027 bude možné podávat a samozřejmě i schvalovat projekty podle dosavadních pravidel. Záleží čistě na stavebníkovi, jakou úpravu si zvolí, nicméně nová mu přináší řadu výhod, v mnoha případech včetně levnější výstavby. Pokud jde o obavy ze složitosti a absence koordinace mezi dotčenými orgány stavebního řízení, tuto věc nový stavební zákon řeší. Data, která od občana získá jeden úřad, nebudou znovu požadovat další úřady. Jestliže stavebník k žádosti nedoloží závazná stanoviska dotčených orgánů, stavební úřad si je vyžádá sám, nebude kvůli tomu zastavovat stavební řízení. Když dotčené orgány nedodají svá závazná stanoviska v daných lhůtách, uplatní se ve většině případů fikce souhlasu," říká mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Veronika Hešíková.

„Obáváme se, že stavební úřady jsou a budou zahlcené novými požadavky a z alibismu nebo nedostatku kapacit budou rozhodování odsouvat. Nepomůže ani zákonná 30denní lhůta, protože stále lze i pro nepatrné administrativní pochybení v podání zahajovat řízení opět od počátku,“ upozorňuje místopředseda ČKAIT Michal Drahorád. Podle něj bylo chybou, že rekodifikace stavebního práva proběhla bez analýzy skutečné délky povolovacího řízení a identifikace hlavních procesních problémů. Tvůrci zákona se odkazovali pouze na žebříček Doing Business, který však pro neprůkaznost údajů a zavádějící metodiku přestala Světová banka od roku 2020 vydávat.

Komora doporučovala vyhodnotit dopad předchozí velké novelizace starého stavebního zákona z ledna 2018, která změnila 44 zákonů. Na ni navázala novela č. 403/2020 Sb., která se týkala závazných stanovisek dotčených orgánů včetně toho, jak lze závazná stanoviska napadnout. Od ledna 2021 začalo platit, že když dotčený orgán nevydá závazné stanovisko ve lhůtě do 30 dnů, nastává jeho fikce. „Takže už nyní podle starého stavebního zákona, když je dotčený orgán nečinný, je to, jako kdyby souhlasil bez podmínek. Problémem zůstalo jen to, že akty dotčených orgánů mohou být podmiňovány dalšími. NSZ fikci závazných stanovisek jen rozšířil i na vyjádření dotčených orgánů,“ vysvětluje Eva Kuzmová, členka Legislativní komise ČKAIT.

Kompletní studie zde.

Zaujal Vás tento článek? Podívejte se na náš blog!

Zdroj: ČKAIT, Skypaper